430.díl, Baru: Šeherazáda a Král

A zastihlo Šeherezádu ráno i zmlkla v řeči, k níž jí dovolení dáno. I řekl si král: Při bohu nezabiju ji, dokud neuslyším konec jejího vypravování … neboť je podivuhodné. Potom strávili tu noc až do rána objímajíce se.

Margit psala o našem paddle výletě na závěr sezony. Poslední letní den a plány na cirkus Demento. Bóžo na Berounce. Slunce a vědomí konce. Sestra milovaná. Ten společný pustý ostrov si radši nepředstavuju… ale vím, že by rozdýchala moje kolísavé nálady a nezabila mě. (Protože pak by se sama dost nudila.) A já bych zase dotáhla alespoň dva z jejích super projektů na rozptýlení života na pustém ostrově. Vyposlechla si něco o menstruační krvi, Peri post či co něco jiného spojeného s menopauzou, která všude leze z Instáče a joooo vole vím, že to existuje, asi taky něco z toho mám … ale teda radši se furt budu tvářit jako sexy kost a princezna … a to i na pustém ostrově. Páč kdyby jeli okolo piráti …. A na pohádky já snad nepřestanu věřit. Ani tam. Ani v cirkusu Demento … Budu dementní. Ale princezna. Nosím přeci sukně!

Já den před tím stihla ještě odpolední singl paddle Vltavu. Na travnatou pláž, kam jsem přistála, přijela i nějaká rodina s umírajícím členem na plenách a trubičkách. Bylo strašně zvláštní pozorovat, jak manžela a otce něžně pokládají na deku a ovlažují ho říční vodou. Jak se na ně dívá. Jak ho hladí. Jakoby se nedělo nic zvláštního. Jakoby si prostě jen vyjeli na piknik. Naplnila mne obrovská vděčnost za moje funkční tělo a přání, aby mě takhle jednou taky někdo vyvezl … až už nebudu moci … někam na sluníčko.

A pak se teploty propadly o patnáct stupňů.

Zahalil nas déšť, temnota a blbá nálada.

Skříň (tu, za jejíž opravu a otevření byla nabízena minule celá princezna a možná kus království) jsme nakonec nějak vyviklaly s dcerou. Podzim je neúprosný a bund bude třeba.

Předminulý týden byl plný loučení…

Ukončete výstup, dveře se zavírají.

Rozhodla jsem ukončit vztahy, které byly napůl.

Jeden chlápek se mi líbil, ale evidentně o mě tolik nestál.

Druhej chlápek o mě stál, ale evidentně se mi tolik nelíbil.

Jmenovali se stejně a byli narozeni jen pár dní od sebe ve stejném roce.

Dokonce jsem si na ně nechala od chatu GPT udělat analýzu kompatibility se mnou dle horoskopu a životního čísla. Dost to sedělo, to jsem se divila. Chat GPT mi v závěru nabídl, že mi na přání udělá porovnávací tabulku v pdf.

S díky jsem odmítla.

Voba v něčem dobrý chlapi …

S oběma je dobrý se rozloučit důstojně.

Oba ještě někdy v životě asi potkám.

Oba to vzali dobře.

Oba nějak tušili.

Zamilovanost se nanafejkuje.

A bez ní mi to nejde.

A když se ti nestejská …

Nechtěla jsem se ale jen vytrácet … jsem typ na Tečky.

Aby pak mohla být znovu Velká písmena.

A celej ten Tinder už mě taky neba ….

Jsem unavená.

Na podzim si prostě zalezu a zazimuju se…

Zazimuju pičku. Koupím jí kulicha a zahrabu do listí.

Kámoška ze sousedství mi udělala scénu kvůli našemu společnému známému.

I s tou jsem se musela rozloučit.

Prostě jsme si popřály všechno dobré a daly si pauzu v našem přátelství.

Podivné. Ale řekla, že se se mnou teď vídat nemůže, že je to moc bolestivé.

Respektuju.

A tak tam sedím a během pár dní se z mého života odpojí 3 lidi, se kterými jsem trávila poslední týdny dost času.

To bude podzim.

Sama v temnotě. Ohlodaná naší kočkou Elvírou.

Ale nezlobím se. Vím, že to zvládnu.

A pak se to stane. V tom prázdném prostoru se nečekaně rychle vynoří to, co bylo, jak říká moje dcera, ze všech těch variant nejmíň pravděpodobné.

Něco, na co koukám už dlouho.

Něco, čemu se dlouho bráním a nechci riskovat, že to poseru.

Někdo, komu jsem nedovolovala se přiblížit, protože jsem si s ním nechtěla hrát.

S ním ne.

Někdo, komu jsem před časem dala košem a nabídla maximálně přátelství.

Nejednou mě to bouchlo do očí.

Vlastně nevím, jestli jsem dosud chránila jeho nebo sebe…

Kdybych tušila jak to bude vypadat ….

Přijela k domku plnému voňavých bylin.

Vešla.

Zpomalila tempo ze stovky na dvacet.

Povídali si.

Pochechtávali se spolu při chystání večeře v kuchyni.

Dva dospělí lidé, co kolem sebe krouží.

Nedotýkají se.

Smějou se jak puberťáci.

Rozestelou si postel. A v posteli před spaním derou mátu. A poslouchají, jak vypráví Šeherazáda hlasem Hany Macjůchové ze starých nahrávek Pohádek tisíce a jedné noci …

Ve jménu boha slitovníka slitovného …

Povím Ti povídku, v níž dá-li bůh, bude záchrana … i dovolil jí to.

Vypravuje se …. ooo šťastný králi ….

A zastihlo Šeherezádu ráno i zmlkla v řeči, k níž jí dovolení dáno.

I řekl si král: Při bohu nezabiju ji, dokud neuslyším konec jejího vypravování … neboť je podivuhodné. Potom strávili tu noc až do rána objímajíce se.

Zalezli pod duchnu. Obličeji k sobě. Koukali na sebe ve tmě.

Ona ho pohladí po zarostlé tváří. On ji odhrne vlasy z čela.

Je to strašně opatrné a velmi důvěrné.

Po vlasech.

Po tváři.

Koukají na sebe v té absolutní tmě.

A pak se políbí. Nesměle, jakoby se propadali staletími …

A pak se ta hráz prostě provalí … a to co je za ní předčí všechna očekávání … ten poměr něhy, prudkosti, ochutnávání, protahování rozkoše, proud sílícího a klesajícího vzrušení. Bere si ji, bere si je něžně a v plném kontaktu. Napojení. Tohle je mužné, ale neubližuje to. Tohle je horké objetí a dráždivá smyslnost v jednom. A na menu je prostě cokoliv.

Šeherezáda a Král.

A pak spí nazí a propojení a ráno se znovu milují.

A je to pořád lepší a plnější.

A pak znovu usínají.

Je to tak léčivé říká Král.

A Šeherazáda se zeptá, kolik je hodin.

To je údaj, který nepotěší, řekne Král … blíží se poledne.

A pak … pak …

... někdy v 0:20 se ona zavrtí zadkem, který má zalžičkovaný v jeho slabinách.

Už strašlivě dlouho s nikým nespala v objetí na lžičky.

Jakoby se vrátila o polovinu života zpátky.

Poslyš, že se tak ptám, a my dva spolu chodíme?

No vypadá to tak. Řekne on a pak zašeptá: Ano.

No tak jo, pousměje se ona. Ano.

A tak to je.

A pak usnou … propadnou se do něhy.

A Šeherazáda se probudí i další den živá.

No statisticky nejmíň pravděpodobná varianta. Žádnej Tinder. Jen pohádka na dobrou noc.

A zastihlo Šeherezádu ráno i zmlkla v řeči, k níž jí dovolení dáno.

I řekl si Král: Při bohu nezabiju ji, dokud neuslyším konec jejího vypravování … neboť je podivuhodné. Potom strávili tu noc až do rána objímajíce se.

Jaká je pohádka Vašeho dětství?

Máte rádi audio před spaním?

Třeba Otu Pavla?

Nebo Viewegovi Pohádky pro unavené rodiče?

Víte, že zhrzený Král popravoval své nevěsty ráno po svatbě proto, že mu před tím zahnula první žena? A věděli jste, že vzdělaná Šeherazáda si svůj úkol vybrala sama? A že v těch tisíci nocích porodila sultánovi Šahriárovi tři syny. Což teda statisticky vychází, když strávili v objetí cirka 3 roky. A měla pauzu, když rodila a kojila? To se nikde nepíše. A věříte, že příběh dokáže změnit člověka?