10.díl Margit: Neschopná matka v Programu

Bolí mě stará zlomenina. Ta, co se mi přihodila, když jsem poprvé vážně chtěla odejít od manžela. Neodešla jsem - s nechodící sádrou se odchází fakt blbě. A bylo to dobře. Odešla jsem později a bylo to taky dobře. 

Z problematického manželství se vyklubalo prima parťáctví v rodičovství. Možná nám to měl někdo říct dřív - že, když budeme řešit ty rodičovské věci odděleně od těch partnerských, půjde nám to líp. Kolikrát já už děkovala bohyním za to, že moje děti mají i otce! A to vysoko funkčního otce! Otce, který je rád vidí, je schopen jim uvařit a udělat s nimi věci do školy. Otce, který jim nakupuje spodní prádlo a nové boty. Otce, který se orientuje ve Škole v pyžamu! A vůbec své otcovské povinnosti zvládá na jedničku. Pravda, bylo k tomu potřeba se od něj odstěhovat a nechat mu prostor.

Trochu mě to v této době uklidňuje - že se o ty děcka aspoň někdo postará. 

Já si totiž obvykle přijdu jako naprosto neschopná matka - když se přiřítím z práce (obvykle nejméně o půl hodiny později, než jsem slibovala), odtrhnu od sebe hádající se a peroucí děti, vyčistím kočičí záchod, letím nakoupit, uklohním nějakou večeři a oběd na zítra v jednom, potom se snažím odtrhnout děcka od tabletů, vyzpovídat je, co se dělo v online škole, někdy je vyhnat na chvíli ven, někdy je dokopat k nějaké domácí práci, nakrmím kočku, přečtu vzkazy od učitelek a učitelů, vyřídím nějaký ten krizový telefonát z jedné práce a různé maily z druhé práce, přečtu jednomu kus knížky, s druhým mrknu na nějakého youtubera, pomazlím, učešu, vynadám za nepořádek, znovu pomazlím, umyju nádobí a někdy i sebe a padnu vysílením. 

A obvykle polovinu z těch věcí, které jsem udělat měla, udělat zapomenu a druhou polovinu udělám napůl nebo špatně (... naštěstí! třetí polovinu udělám nějak dobře a čtvrtá polovina je stejně k ničemu, takže svět se točí dál ...). 

Bývalý manžel ovšem všechno zvládá s bravurou a ještě k tomu peče domácí chleba! Se poseru. Ale OK, klid, aspoň, že se o ty děcka někdo pořádně postará. I když jen ob týden.

Taky vás někdy napadlo, že třeba svému manželovi bráníte v kreativitě a aktivitě při péči o děti a domácnost? Než jsem se od toho svého odstěhovala já, vlastně mi to nikdy nedošlo. Můj odchod možná zlomil jeho srdce, ale nechal naplno rozkvést jeho netušeným talentům! 

Kvůli některým životním moudrům je třeba přečíst stohy knih, kvůli jiným držet dlouhé půsty, kvůli některým je třeba se rozvést a kvůli jiným si zase zlomit nohu.

A kdo se stará o vaše děti? A jaká moudra přinesl váš život?

... tak Baru v pondělí .... já zase ve středu