Pořád přemýšlím, jestli ta šílená vyčerpanost, která na mě v poslední době padla, je zapříčiněna stářím, jarem, covidem nebo přepracovaností. Nejspíš směsí toho všeho, ale stejně je zajímavé sledovat, v jakých chvílích u mě převažují které důvody. Když se ráno hrabu z postele a bolí mě záda, může za to stáří. Když se mi nechce otevřít notebook, je...
Vyrobily jsme si s dcerou transparent: STOP UPALOVÁNÍ. A podepsaly se jako Liga na ochranu práv čarodějnic. Doufám, že to pro nás na Severu nebude mít fatální důsledky. Jsme na návštěvě u rodičů. Samy. Muž zůstal přes víkend v práci, kde čelí následkům masivního ruského kybernetického útoku na firmu, ve které pracuje. Mám z toho pocit, jako by byl...
Stojím ve škole ve své pracovně. Navštívila mne kolegyně, která je momentálně na mateřské. Páté, jen tak mimochodem. Chvíli povídáme, ale pořád musíme hlídat čas, protože přesně v 10:00 za mnou přijde další z potřebných dětí. Je den Země, 22.4.
Začalo to nenápadně a zcela nečekaně. Na tobogánu. V Dubaji na tobogánu. Na tobogánu? Co je to za blbost, ses tam někde zašprajcla a usoudila jsi, že jsi tlustá? Ne, ne. Na tobogánu v Dubaji, před tím než Vás pouští na speciální sjezdové čluny, tak zváží Vaši posádku, zda vyhovujete předepsaným standardům. Hnusný formalisti! Kdo to kdy viděl!...
Příspěvek o kognitivních funkcích z minulého pondělí vyvolal mezi mými známými divoké diskuse. Kolegyně se přiznala, jak omylem ukradla knihu došlé pošty v kanceláři a dva dny ji nosila v kabele, aniž to tušila (to se po ní mnoho lidí skutečně shánělo a všech se ptali i jí ...) a jiná nás všechny trumfla, když mi na chodbě povídá: Už jsem jako ty...
Jela jsem jako dráha a začínala mlít z posledního. Bylo potřeba se zastavit. Věděla jsem to. Říkala jsem to. Snažila jsem se. Ale bylo toho TOLIK, co bylo potřeba udělat, TOLIK, co bylo možné zažít! Klienti potřebovali konzultovat, firma potřebovala vymýšlet nové projekty, odcházející kolegové potřebovali nahradit, děti si potřebovaly povídat,...
"S přicházejícími léty cítí Eva úbytek sil. Ve školím roce hrne povinnosti před sebou a nemá moc času na přemýšlení. Když ale nastane prázdninový klid, pak Eva bolestně vnímá svou oslabující paměť na jména a výbavnost pojmů. Před pár lety při světové pandemii prodělala onemocnění Covid-19. Byly to hrozné časy. Eva onemocněním prošla celkem snadno,...
Tenhle týden jsem měla v supervizi psycholožku, která se rozhodla mimo svou praxi pomoci někomu z běženců, kteří by potřebovali odbornou podporu. Umí výborně anglicky, moc se omlouvá, ale je příliš mladá na to, aby uměla rusky. Oslovila jí pětičlenná rodina se dvou a půl letým autistickým chlapečkem, která uprchla z Mariopolu. Doma měli léky,...
A tak mě napadlo se podívat, co bylo loni tohle dobou.
Al abuela dotu gla. Doors closing. Nastupuji do vagónu. Něco je jinak. Okolo sedí samé ženy a jedna drží dítě. Vagón je poloprázdný. Za harmonikou dělící vagón na polovinu je přecpáno. To vážně musí ženy cestovat zvlášť? I já? To je diskriminace!
Jsou čtyři ráno a já už neusnu. Dceři je blbě, má horečku, bolí ji v krku a kašle. Vybrakuju cestovní lékárničku a nacpu dávno prošlými léky sebe i jí. Dýchá zrychleně. Držím jí ruku na čele a doufám, že usne alespoň ona. Myslím na to, jak jsem navrtala svoji mámu do toho, že pronajme byt po dědovi ukrajinským rodinám.
Chtěla jsem psát o tom, jak jsme byli na horách a co komu z nás spadlo z vleku. Chtěla jsem psát o tom, jak jsem slavila polonarozeniny a můj byt teď vypadá jako květinářství. Chtěla jsem psát o tom, jak se náš vztah s milým po tom roce změnil. Chtěla jsem psát o tom, jak jsem si prohlížela album s...
Už kdysi před rokem jsem Vám vyprávěla, jak jezdím na supervizi za jedním týmem do vězení. V tomhle nápravném zařízení se setkávám se skupinou vedoucích jednotlivých oddělení. Vážně zajímavá práce. Řešíme klienty (chovance či vězně, chcete-li), týmové záležitosti i to, jaké to je tuhle práci vykonávat. Chlápci jsou velcí a namakaní. Na našich...
Vážně bych Vám chtěla napsat něco veselého, u čeho byste se za břicho popadali a měli veselejší týden. Pandemie se pomalu zasouvá do šuplíku s nápisem dějiny... Jenže začala válka v Evropě a děda umřel. Takže teď většinu své mentální energie věnuji tomu, abych se udržela v obraze (tudíž sleduji zprávy) a nepropadala depresi (tedy nesleduji zprávy...
Kolportér vyvolává: Slááávnýýý začátek spisovatelské kariéry!!! Prááávě to přišlo! Kůůůůpujtéééé! A to vše proto, že dnes 21.2. vychází v Novém Prostoru má povídka Evžen má láska. Jak trefně poznamenal můj muž: bude se ti to krásně vyjímat v životopisu. Svou zářnou literární éru započala textem o hovně a prodával se v časopise pro bezdomovce! Dost...
To bylo tak. O Vánocích přišel Ježíšek. Ach, to je překvapení. Překvapení není, to, že přišel, kdy taky jindy, ale co mi přinesl. No dobře, ale proč o tom mluvíš teď, je dva měsíce po Vánocích? Klíídek. Přinesl mi poukaz do lázeňského ráje. A mohla jsem si vybrat, jaký program chci. Takže teď už víš, co přinesl, a mluvím o...
Tak už se to blíží. Od Nového roku otravuju lidi optimismem a hlášením, že do března covid nebude téma. Nemám vážně žádné věštecké schopnosti, jenom tomu napovídají data a chování okolních států. Trochu u toho mám staženou pr..l, protože to možná nevyjde, ale já tomu chci věřit. Taky se bojím, aby mne někdo neoznačil za Anti...něco, že znevažuji...
Když bylo Evě devět, možná deset let, zdál se jí sen, ve kterém prchala před smrtí. Klasická bába s kosou jí honila po kopcích, malá Eva prchala a schovávala se. Panika jí prostupovala a děs nutil k běhu dál a dál. A pak střih. Najednou se ve snu zastavila. Stála na vrcholku zeleného kopce. Pomalu se otočila. A řekla jen: ...
HBO: Sex ve městě a jak to bylo dál. Nejdříve WAU, tak to jsem zvědavá! Pak wau, koho museli ze seriálu vyhodit, protože buď už nechtěl hrát nebo umřel nebo se na něj už nedalo koukat. Po prvních dílech jsem to chtěla vzdát, protože mi fakt vadilo sledovat tyhle holky stárnout. Tak jsem přesídlila na Netflix. Sexuální výchova. Tak to...
Jééé, když tě vidím, to jsem Ti chtěla říct.... První věta tohoto druhu zazní ještě, než dokážu odemknout dveře kanceláře. Ahooj, chvilku, jen si sundám kabát a řekneme si. Huhlám přes roušku a zamlžené brýle. Za deset minut mám lidi. Zkusím poznamenat. Můj diář dnes obsahuje sedm plánovaných konzultací a mezi tím se za mnou ještě zastaví minimálně...
Když zjistíte, že jste těhotná (zejména poprvé, popáté už to prý vážně neřešíte, říká mi moje kamarádka Kačka, jen už nechcete měsíc před porodem každý týden strávit šest hodin v čekárně v Podolí), zahájíte mega přípravy na porod. Porodní plán, pomůcky, výbavička. Pak laktační poradkyně. Pak kurzy plavání, cvičení matek s dětmi, jóga pro děti,...
Pondělí 3.1.2022.Tak tohle pondělí je ze všech pondělků nejpondělkovatější. Vzpomínáte, kdysi jsem Vám vyprávěla o kolegyni, které popisuje náš společný školní rok jako: Pondělí, pondělí, pondělí, Vánoce. Pondělí, pondělí, prázdniny. Pondělí, pondělí. Tak teď jsme přesně na tom nejpondělkovatějším začátku. Někdo by mluvil o výzvách a nových...
A máme to za sebou.... Vánoce přece! Svátky vánoční jsou jedním z emočně nejnáročnějších období roku. Lidé, kteří se necítí dobře na duši, mívají ke všemu svému trápení ještě pocity viny, že ostatním kazí svátky klidu a míru. Jeden psychiatr nedávno v rozhlase vyprávěl, jak během Štědrého dne postupně hospitalizovali několik členů jedné široké...
Na začátku bych ráda řekla, že si opravdu vážím práce v call centrech hygienických stanic a uznávám, že hovor se mnou nebyl jeden z nejsnazších. Byl samozřejmě monitorován. Škoda, že jsem ho nenahrávala i já, mohl by se pouštět jako zdařilá absurdní groteska. Interview dvou žen, které se k sobě snaží chovat vlídně a slušně, ale vedou úplně absurdní...
To nevymyslíš! Ani na sever ani na jih. Situace v cestování se totiž komplikovala ze dne na den. Stále přituhovala pravidla. A tak negativní test ze čtvrtečního odpoledne (platnost 72 hodin) už najednou nestačil na cestu, která by končila za více jak 48 hodin. Nevadí. Koupím si letenku na neděli a objednám další drive-thru test z vozu na pátek...
Na jihu: Sedím. Mám zavřené oči a nechám slunce, aby mne lechtalo po tváři. Jen nádech a výdech. Nádech a výdech. Do uší mi doléhá hukot vody. Jen vzdáleně, ale vnímám ho, jak prostupuje celou budovou, aby se dostal až ke mně. Otevírá několikery dveře, kličkuje mezi nábytkem a vyběhne schody. Aby se dotkl mého ucha s ozvěnou proudu. Pomalu...
Byli jsme s milým před dvěma týdny na procházce předvánoční Prahou. Pohodička, volný den... sedneme do restaurace, objednáme jídlo, u vedlejšího stolu právě obědvá Mirek Topolánek, milý vypráví o tom, jak v téhle hospodě skvěle vaří a jak sem chodívá s klukama na pivo už přes čtvrt století... přinesli mi čerstvý zázvorový čaj a lahodně vypadajícího...
Tak mohla bych psát o hybridní výuce, jako čirém učitelském peklu ... mohla bych psát o postupu pandemie a o Japonsku, kde covid sám od sebe vymizel ... mohla bych psát o svém pokusu vytvořit celé dva druhy vánočního cukroví ... mohla bych psát o vyrábění a shánění dárků kamarádům, kamarádkám mé dcery, dětem kamarádů ... mohla bych psát o...
(... a pozor, vybrat si můžete podle Vašeho vkusu: Richard Krajčo, Vojtové Kotek nebo Dyk, Ondra Brzobohatý anebo David Švehlík, pokud se Vám líbí tyhle zádumčivý typy... já si teda nechám modrookého blonďáka ...)
Diana samozřejmě plánovala zůstat na svátky v New Yorku. A i Manhattan opouštěla jen zřídka. Jenže letos v ní obzvláště silně něco hlodalo. Babička ve Valmezu už nebyla nejmladší a Diana by jí prostě ráda viděla. Zkoušela si s ní volat po Skypu i po Zoomu, ale nebylo to ono. Babička se při přenosu ošívala a povídala jen: