Blog

Končí školní rok. Už jen čtyři dny. Zaplaťpánbůh. Vždycky touhle dobou přemýšlím, co s námi dělají konce. Loučení. Ten pocit, že něco ještě běží, žijeme poslední dny, které jsou stejné jako dřív, doděláváme administrativu, poslední tabulky a výkazy ... bla bla bla ... ale něco v nás už je jinde. Vnitřní loučení, postupné opouštění, těšení se....

Je těžký to přiznat, ale mám pocit, že všichni trochu trpíme PTSD (Posttraumatická stresová porucha). Znamená to opožděnou nebo prodlouženou reakci na velkou zátěž nebo ohrožení. Normálně se to lidem stane, když zažijí něco, co ohrožuje jejich život nebo osobní integritu. A některým lidem se to pak znovu vrací. Celá společnost je trochu vybzikaná,...

Tento víkend jsem zvládla dvě oslavy. Můj syn dokonce tři. A příští víkend se nám oslavy sešly dvě v jeden termín. A to nás ještě v týdnu čeká slunovrat. Taky důvod k oslavě. Letos se chystám na pohanské slunovratové oslavy. Do kruhu lidí, které jsem nikdy neviděla, jejichž činnost sleduju na sociálních sítích a k jejichž náboženství jsem se...

Doběhly letadlo do Lisabonu, které mělo podle jízdního řádu dávno uletět. Tomu klukovi, co pokračuje do Porta, uletělo. Nikdy se nedozví, že si o něm budou celý víkend vyprávět. Přemýšlet, jak se má student s batohem a očima laně. Hnědoočko. Kámoška říká, že na zajíčky rozhodně není. Je jedno, na co kdo je. Ty oči měl boží. Oči. Okénko do...

Máme skvělou úču, teda naše dítě. Tak skvělou, že zorganizovala nejen školu v přírodě v kempu na Slapech pro děti, ale taky následný víkend pro rodiče. Kdo mohl, v pátek ve tři byl na Slapech, formálně převzal své dítě, a k tomu mnohdy nějaké nevlastní, jehož rodiče zatím nedorazili, a společně jsme se vydali na putování. Plán do neděle, přechod...

Tak se Vám zase probírám dědou Jungem. Knížkou Člověk a jeho svět. Prostě mě to k ní pořád táhne, dělám si výpisky a přemýšlím. Když mi to kdysi ve škole nařizovali, bouřila jsem se. A teď dobrovolně, nikým neznámkována si dělám poznámky do sešítku. Jungova spoluautorka Marie-Louise von Franz, což on bohužel číst nemohl, protože svou část knihy...

"Jediný, co ženská opravdu potřebuje, je starej dobrej orgasmus." prohlašuje divadelní postava ve hře Holky jako květ v podání Elišky Balzerové. A mně nezbývá, než s ní souhlasit. Sexuální historky svých kamarádek sbírám s radostí a chutí. Třeba tu o tom, jak jednou si jedna kamarádka vyjela na prodloužený wellness víkend do luxusního hotelu.

Když přijdete o hlas, otevřou se Vám nová dobrodružství. Za prvé je dobré se vybavit základní informační cedulí. Třeba: Dobré ráno, přišla jsem o hlas. Klienty jsem odvolala, dneska budu psát zprávy. A na druhou stranu připsat: Ne, na koncertu Rammsteinů jsem včera nebyla. Aby bylo všem jasné, že nejste žádný flamendr, který si to způsobil sám.

Pětiletý chlapec přišel do mé ordinace s maminkou. Rodiče chtějí vědět, zda není autista. U dětské lékařky ztropil scénu, když po něm chtěla, aby se na běžné kontrole svlékl. Nechtěl, aby na něj někdo šahal. Chlapec vypadá úplně normálně, je stydlivý, při podání ruky se ošívá, ale udělá to. Hodně mluví, o všechno se zajímá. Chce vědět, co to máma...

Pořád přemýšlím, jestli ta šílená vyčerpanost, která na mě v poslední době padla, je zapříčiněna stářím, jarem, covidem nebo přepracovaností. Nejspíš směsí toho všeho, ale stejně je zajímavé sledovat, v jakých chvílích u mě převažují které důvody. Když se ráno hrabu z postele a bolí mě záda, může za to stáří. Když se mi nechce otevřít notebook, je...

Vyrobily jsme si s dcerou transparent: STOP UPALOVÁNÍ. A podepsaly se jako Liga na ochranu práv čarodějnic. Doufám, že to pro nás na Severu nebude mít fatální důsledky. Jsme na návštěvě u rodičů. Samy. Muž zůstal přes víkend v práci, kde čelí následkům masivního ruského kybernetického útoku na firmu, ve které pracuje. Mám z toho pocit, jako by byl...

Stojím ve škole ve své pracovně. Navštívila mne kolegyně, která je momentálně na mateřské. Páté, jen tak mimochodem. Chvíli povídáme, ale pořád musíme hlídat čas, protože přesně v 10:00 za mnou přijde další z potřebných dětí. Je den Země, 22.4.

Začalo to nenápadně a zcela nečekaně. Na tobogánu. V Dubaji na tobogánu. Na tobogánu? Co je to za blbost, ses tam někde zašprajcla a usoudila jsi, že jsi tlustá? Ne, ne. Na tobogánu v Dubaji, před tím než Vás pouští na speciální sjezdové čluny, tak zváží Vaši posádku, zda vyhovujete předepsaným standardům. Hnusný formalisti! Kdo to kdy viděl!...

Příspěvek o kognitivních funkcích z minulého pondělí vyvolal mezi mými známými divoké diskuse. Kolegyně se přiznala, jak omylem ukradla knihu došlé pošty v kanceláři a dva dny ji nosila v kabele, aniž to tušila (to se po ní mnoho lidí skutečně shánělo a všech se ptali i jí ...) a jiná nás všechny trumfla, když mi na chodbě povídá: Už jsem jako ty...

Jela jsem jako dráha a začínala mlít z posledního. Bylo potřeba se zastavit. Věděla jsem to. Říkala jsem to. Snažila jsem se. Ale bylo toho TOLIK, co bylo potřeba udělat, TOLIK, co bylo možné zažít! Klienti potřebovali konzultovat, firma potřebovala vymýšlet nové projekty, odcházející kolegové potřebovali nahradit, děti si potřebovaly povídat,...

"S přicházejícími léty cítí Eva úbytek sil. Ve školím roce hrne povinnosti před sebou a nemá moc času na přemýšlení. Když ale nastane prázdninový klid, pak Eva bolestně vnímá svou oslabující paměť na jména a výbavnost pojmů. Před pár lety při světové pandemii prodělala onemocnění Covid-19. Byly to hrozné časy. Eva onemocněním prošla celkem snadno,...

Tenhle týden jsem měla v supervizi psycholožku, která se rozhodla mimo svou praxi pomoci někomu z běženců, kteří by potřebovali odbornou podporu. Umí výborně anglicky, moc se omlouvá, ale je příliš mladá na to, aby uměla rusky. Oslovila jí pětičlenná rodina se dvou a půl letým autistickým chlapečkem, která uprchla z Mariopolu. Doma měli léky,...

Al abuela dotu gla. Doors closing. Nastupuji do vagónu. Něco je jinak. Okolo sedí samé ženy a jedna drží dítě. Vagón je poloprázdný. Za harmonikou dělící vagón na polovinu je přecpáno. To vážně musí ženy cestovat zvlášť? I já? To je diskriminace!

Jsou čtyři ráno a já už neusnu. Dceři je blbě, má horečku, bolí ji v krku a kašle. Vybrakuju cestovní lékárničku a nacpu dávno prošlými léky sebe i jí. Dýchá zrychleně. Držím jí ruku na čele a doufám, že usne alespoň ona. Myslím na to, jak jsem navrtala svoji mámu do toho, že pronajme byt po dědovi ukrajinským rodinám.

Chtěla jsem psát o tom, jak jsme byli na horách a co komu z nás spadlo z vleku. Chtěla jsem psát o tom, jak jsem slavila polonarozeniny a můj byt teď vypadá jako květinářství. Chtěla jsem psát o tom, jak se náš vztah s milým po tom roce změnil. Chtěla jsem psát o tom, jak jsem si prohlížela album s...

Už kdysi před rokem jsem Vám vyprávěla, jak jezdím na supervizi za jedním týmem do vězení. V tomhle nápravném zařízení se setkávám se skupinou vedoucích jednotlivých oddělení. Vážně zajímavá práce. Řešíme klienty (chovance či vězně, chcete-li), týmové záležitosti i to, jaké to je tuhle práci vykonávat. Chlápci jsou velcí a namakaní. Na našich...

Vážně bych Vám chtěla napsat něco veselého, u čeho byste se za břicho popadali a měli veselejší týden. Pandemie se pomalu zasouvá do šuplíku s nápisem dějiny... Jenže začala válka v Evropě a děda umřel. Takže teď většinu své mentální energie věnuji tomu, abych se udržela v obraze (tudíž sleduji zprávy) a nepropadala depresi (tedy nesleduji zprávy...

Kolportér vyvolává: Slááávnýýý začátek spisovatelské kariéry!!! Prááávě to přišlo! Kůůůůpujtéééé! A to vše proto, že dnes 21.2. vychází v Novém Prostoru má povídka Evžen má láska. Jak trefně poznamenal můj muž: bude se ti to krásně vyjímat v životopisu. Svou zářnou literární éru započala textem o hovně a prodával se v časopise pro bezdomovce! Dost...

To bylo tak. O Vánocích přišel Ježíšek. Ach, to je překvapení. Překvapení není, to, že přišel, kdy taky jindy, ale co mi přinesl. No dobře, ale proč o tom mluvíš teď, je dva měsíce po Vánocích? Klíídek. Přinesl mi poukaz do lázeňského ráje. A mohla jsem si vybrat, jaký program chci. Takže teď už víš, co přinesl, a mluvím o...

Tak už se to blíží. Od Nového roku otravuju lidi optimismem a hlášením, že do března covid nebude téma. Nemám vážně žádné věštecké schopnosti, jenom tomu napovídají data a chování okolních států. Trochu u toho mám staženou pr..l, protože to možná nevyjde, ale já tomu chci věřit. Taky se bojím, aby mne někdo neoznačil za Anti...něco, že znevažuji...

Když bylo Evě devět, možná deset let, zdál se jí sen, ve kterém prchala před smrtí. Klasická bába s kosou jí honila po kopcích, malá Eva prchala a schovávala se. Panika jí prostupovala a děs nutil k běhu dál a dál. A pak střih. Najednou se ve snu zastavila. Stála na vrcholku zeleného kopce. Pomalu se otočila. A řekla jen: ...

HBO: Sex ve městě a jak to bylo dál. Nejdříve WAU, tak to jsem zvědavá! Pak wau, koho museli ze seriálu vyhodit, protože buď už nechtěl hrát nebo umřel nebo se na něj už nedalo koukat. Po prvních dílech jsem to chtěla vzdát, protože mi fakt vadilo sledovat tyhle holky stárnout. Tak jsem přesídlila na Netflix. Sexuální výchova. Tak to...

Jééé, když tě vidím, to jsem Ti chtěla říct.... První věta tohoto druhu zazní ještě, než dokážu odemknout dveře kanceláře. Ahooj, chvilku, jen si sundám kabát a řekneme si. Huhlám přes roušku a zamlžené brýle. Za deset minut mám lidi. Zkusím poznamenat. Můj diář dnes obsahuje sedm plánovaných konzultací a mezi tím se za mnou ještě zastaví minimálně...