Blog

Kdyby mi někdo řekl, že v den, kdy dostanu druhou dávku vakcíny, vystoupím v televizi v hlavním vysílacím čase, považovala bych ho za fantastu. Ale je to tak, moji milí.

Moje kamarádka je prý "piča manažerka" - neznamená to, že je píča, ani to, že je manažerka, dokonce ani to, že by byla manažerka na piču. Ona se jen stará o sebe a svůj ženský pracovní kolektiv v oblasti jejich zdraví a pravidelně je všechny objednává na prohlídky ke své gynekoložce. Protože jsou v kolektivu samý ženský a její gynekoložka...

... tak, a to mám za to, že sem si z toho dělala legraci. Po třech dnech školy. Když konečně otevřeli okresy. Šup na 14 dní do karantény. Prý, že testy ve třídách nic neukazují. Pche. Hned jeden pozitivní spolužák. Dítě se raduje, teď je výlet i vycházka vyloženě zakázaný. Má na to papír. Ač samo zdrávo, ven nesmí. V...

Dvanáctého dubna končí nouzový stav. Děti prvního stupně se vrací do školy. Tedy rotačně. Každý týden polovina tříd. Druhý stupeň ZŠ a nedejbože středoškoláci musí ještě počkat. O vysokoškolácích se přestalo mluvit úplně. Naše dítě se těší. Juchá na chodbě. Vůbec mu nevadí nějaké školní testování.

Moje dcera je houževnáč. To slovo vymyslela sama - nepoužila ho teda na sebe, ale k popisu Robinsona Crusoe. Vymýšlely jsme spolu popis románové postavy do čtenářského deníku a já navrhla, aby napsala, že byl Robinson houževnatý. "No jo, byl to takovej houževnáč," povídá ona. Smály jsme se pak asi půl hodiny tomu, kdo ještě by mohl být houževnáč -...

Velikonoce. Svátky jara, další z pohansko-křesťanských pokroucenců. Míchají se tu pohanské zvyky oslavující vejce jako symbol nového začátku, zajíčka jako zvíře bohyně Oštary, síla zelených proutků přecházející do těla dívek a žen, svěžest studené vody omlazující na oplátku muže, na druhé straně ukřižovaný boží syn a jeho zmrtvýchvstání. Staří...

Duben 2021. Reálie: Ve všech firmách, i těch nejmenších je povinnost se pravidelně testovat. Moje kamarádka personalistka (... tedy v řeči jejich korporátu vedoucí HR - čti ejdž ááárr ...) mi volala a stěžovala si: Tolik let jsem studovala, pak všechny ty výcviky a školení. A víš, co teď dělám? Sedím v místnosti a kontroluju, jestli se lidi správně...

Četla jsem po dlouhé době naši povídku, kterou to všechno začalo. Smála jsem se a slzela a vzpomínala... A cítila a cítím obrovskou radost, že ten blog vzniknul, že Baru začala konečně psát a vděčnost, že mě k tomu přizvala a lehounce a něžně mě dokopává k tomu, abych nepřestávala... A vzápětí jsem nestihla a zapoměla napsat svůj středeční...

Holubi se usadili na vedlejším balkoně. Hóóósana. Stále ale navštěvují naše krmítko. Honím je. Vrčí na ně i naše kočka. Marně. Ale stojí to za to. Protože po ránu, když se vyhoupne slunce, přiletí sýkorky. Žlutá bříška a hlavičky a nedávno i jedna modrá. Vzpomínám na svou babičku, která ptáčky milovala a všemožně jim podstrojovala. V něčem je možná...

Ahoj, některým z Vás se nechce rolovat až na začátek blogu, tak pro Vás je tu BONUS. "Ta povídka" jako celek. Tímhle to všechno začalo v říjnu 2020. Takhle při zpětném čtení to nabývá nové významy. Užijte si to, potěšila již mnohé.

Ze zpráv ČT: Stoupl počet prodaných testů gravidity o 21 % a o 92% vzrostl prodej Popcornu. Popcorn před, po nebo při sexu? A zvyšuje Popcorn apetit? A zvyšuje plodnost? Tak to má náš národ dobré vyhlídky ...

Utopili jsme o víkendu Moranu. Přesně podle plánu. Respektive nad plán se nám to povedlo. Barunka jí ušila krásný papírový šaty vyšitý covidovým razítkem, já dovlekla větev, co zabrala půl obýváku (nejsem žádný troškař), můj milý s mým synkem ji na balkóně ořezali, dcery nožem vyryly do bochníku chleba oči a ústa a nacpaly je šípky (bylo to krásně...

Točí se točí kolo kolem dokola, točí se točí lidské osudy, neštěstí a trápení, točí se točí a já se snažím stát široko rozkročená, zhluboka dýchat a nehnout se ani o píď, abych se náhodou neocitla mimo oko toho hurikánu, který kolem mě víří a nechává mě na pokoji. Klienti, klientky, kamarádi, kamarádky, sourozenci, známí, známí známých... Tomu...

Tak jo. Minulý pátek byl u nás doma operační den. Já si nechala na klinice plastické chirurgie upravit bradu a kočku jsme nechali vykastrovat. Ještě, že nedošlo k záměně. Na výkon se čeká měsíce (teda na ten můj) a největší nervy jsou, abyste před tím něco nechytli nebo vás na poslední chvíli neposlali do karantény. Ale všechno bylo v...

Dneska budu stručná. Dějou se mi věci. Splavně. Připadám si, jako bych kráčela vesmírem a pod nohama se mi skládala cesta. A já jdu v naprosté jistotě a důvěře, že nemůžu šlápnout vedle, přestože kladu nohu do vzduchoprázdna, protože moje chůze a skládání mé cesty jedno jest. Je to krásný pocit. Možná si ještě pořád ulítávám na těch hormonech...

Byl týden prázdnin. V lockdownu. Nevadí. Volno bude super. Plán: Dočtu skvělou knihu Šikmý kostel, první i druhý díl. A budu se radovat, že nejsem havířova žena. Zútulním balkón. Předpověď je dobrá, relativně teplo a slunce. Budeme s dcerou něco tvořit. Uklidím, uvařím. Podívám se na nějaký film. Projdeme se po naší obci. Můžeme dokončit tu skvělou...

Výlet - řízek - šlofíček = základ spokojeného víkendu. A když je v tom přibalený ještě dlouhý spánek, dopolední pohádka, odpolední sex a večerní lázeň, je to víkend v podstatě dokonalý. Mám poslední týdny na takové víkendy štěstí. Někdy spokojené, někdy v podstatě dokonalé. Jen s lehkými variacemi na řízek (ten je možno nahradit třeba grilovanou...

Moje drahá Margit. Všechno nejlepší k narozeninám. Které letos nemáš. Jsem šťastná, když slyším, že se máš dobře. Jsem klidná, když čtu, jak dobře zvládáš všechen ten marast. A jsem nesmírně vděčná, že mám ve svém životě přítelkyni, která je ochotna se mnou sdílet ledasco. (Tím teď nevzpomínám na onen kubánský mejdan na přelomu tisíciletí, kde...

Štěstí se podobá nálezu zapadlého páru ponožek. Štěstí je dovření přecpané skříně. Štěstí je, když nepřibyl žádný další mail s dalším přiblblým úkolem. Například k pořízení nového nábytku do kanceláře, kam teď vůbec nechodím. Ne, teď ne!

Minulý týden mi jeden můj klient poslal dojemnou zprávu, v níž mi děkuje za rok v mé péči, za rok své abstinence, za nejlepší rok svého života. Chtěl si shánět skafandr, aby mě mohl z radosti obejmout. Samozřejmě to poděkování nepatřilo jen mě, ale celému týmu, jehož jsem součástí, ale velmi mě potěšilo a dojalo. Součástí byla i písnička, kterou...

Miluju zimu. Mráz, sníh, nejlépe zalité sluncem, třpytící se kousky poletující vzduchem, nosní dírky se vám při nádechu lepí k sobě, při chůzi to křupe pod nohama, i přes všemožné vrstvy oblečení cítíte, že máte tělo... a pak až dorazíte domů, pomalu rozmrzáte u teplých kamen, v horké vaně, nebo pod peřinou. Tohle zbožňuju. Když taková zima aspoň...

Poslední dobou mám pocit, že celý svět blbne. Mne nevyjímaje. Kolem mne se kumulují lidé, co by asi neměli dělat svou práci. Chyba na chybu. A možná to něco vypovídá i o mně. Dnešek byl obzvláště výživný. Poslední trapas jsem zažila, když jsem se přiřítila na jednání, které zorganizovala moje šéfka. Ještě včera mi ho potvrdila. Teď tu stojím. Nikdo...

Můj milý je hrdina. Přežil oslavu trojnarozenin zcela střízliv. A ještě oslavencům přinesl drze místo lahví alkoholu lahve mléka - no, to už možná hraničí se šílenstvím, ale chápu, že když balíte adiktoložku, jsou některé hraniční činy potřeba. Já jsem ovšem taky hrdinka. Vydržela jsem s úsměvem na rtech bodovat krkací výkony svého synátora. V této...

Margit statečně psala o šedi všedních dní. Ani se nedivím. Přistihla jsem se, jak se zalíbením vzpomínám, že byly časy, kdy jsem měla po kapsách kondomy, teď mám po kapsách roušky. Fuj. Není ochrana jako ochrana... (a kondomy na rozdíl od roušek teda nebyly použitý)
Měli jsme takovou menší oslavu kulatin, nesmí se to říkat, je to...

Barča má čím dál lepší příspěvky. Trochu žárlím. Zdá se mi, že mám mnohem nudnější život. Neplánuju žádnou plastickou operaci, netruchlím po výletech za oceán, nepotkávám prudící důchodce. Dokonce nemám ani tak vtipné příbuzné jako Barča! Přemýšlela jsem, o čem tedy psát, když teď ráno sednu do auta, jedu do práce, tam teda se děje spousta...

On-line život trvá, změna v nedohlednu. Školy zejí prázdnotou. Zažívám dojetí, když vidím prvňáky a druháky, kteří jako jediní dostávají opravdové, opravdové, (čti papírové v deskách) vysvědčení. Ještě včera mi jedna paní učitelka vyprávěla, jak se v její první třídě přihlásila holčička a ptá se: A paní učitelko, co to je, to vysvědčení?

Blíží se jaro. V Jihočínském moři se schyluje k válce, v Evropě se místo pouhých roušek začínají povinně nosit účinnější respirátory. Lidi chudnou, nadávají, podvádějí, smutní, umírají, zoufají, ale taky se zamilovávají, rodí, pracují, tvoří, doufají a sní... Dneska jsem v nemocnici slyšela dva zřízence, jak velmi nevybíravými slovy probírají,...

Spojené státy se zbavily Trumpa. Hurá. My jsme se nezbavili ničeho a nikoho a sousední státy nás označují za riziko. Chápete, jako ve třídě, ten největší smraďoch, vedle kterýho nechcete sedět, páč má vši a není schopen se jich zbavit. Jsme smraďoši, co se spolu hádají, zatímco celý svět už proočkoval desítky, možná stovky miliónů lidí. Já mám teď...

Stala se mi taková zvláštní věc, která vůbec nesouvisí s koronou. Margit Vám jednou psala o tom, jak se nebojí a má důvěru v život a já jí to upřímně věřím. O mně zase platí, že se bojím. Vychovala mě poměrně úzkostná matka, takže se dle statistik a výzkumů není čemu divit. Promiň mami, nic ve zlým, vona byla úzkostná...

Určitě už jste zaznamenaly (vy, ženy, protože mužům obvykle vše dochází o pár měsíců až let pomaleji), že se Vesmír vychýlil z dosavadní rovnováhy. Všechno se mění - některé věci tak radikálně, že to určitě zaznamenali i muži. Zavřených hospod, fitness center a možná i škol si zajisté všimli všichni. Určitě i jistá hysterie ve společnosti neunikla...